teamd.blog.cz // v zastoupení

Už je to určitě alespoň rok a půl, co jsem začala špinit tenhle papír. Ne že by mi to nutkání tehdy vydrželo dlouho. Prostě jsem ten blok zase zavřela, založila někam, kde na něj nebylo moc vidět, a na obsah zapomněla. (Teda kromě chvílí, kdy jsem z bloku příležitostně vytrhávala listy, abych je položila na stůl, abych měla po čem škrábat poznámky, když zrovna nebylo nic použitelného po ruce. To pak bylo "Oh, hi!"; škub; "...Bye.") (Beztak bych se na to oko nemohla pořád dívat.) O posledních Vánocích mě sestra obdarovala sadou kreslicích uhlů se slovy: "Něco pěknýho mi namaluj." (následovala krátká výměna vět na téma "malovat ≠ kreslit") Takže jsem si vítězoslavně donesla sadu domů. Pak mi došlo, že jestli se mi s tím má povést "něco pěknýho", bude to nejspíš napřed vyžadovat spoustu nepěkných nepovedených pokusů. Usoudila jsem, že zkazit něco nedokončeného neznamená vůbec nic proti snaze o oživení mých chabých dovedností, co se různých...

To nejneškodnější, nejoptimističtější vyjádření, na které jsem se tou dobou zmohla. Ať žijí všemožná výročí a každičké přání k nim. A5, mikrotužka plněná nevímčím; přepracování náčrtku z diáře. Nebýt měnící se tloušťky linky, dalo by se to spáchat jedním tahem. (a jestli si to někdo nechá vytetovat, dobře mu tak, fungovat to bude asi tak jako drsné čínské znaky vyjadřující nabídku libovolné restaurace)

Předchozí/související: Zpoza stolu (I.) Zpoza stolu (II.) Zpoza stolu (III.) (ten seznam začíná být nějak moc dlouhý) Pokud bych měla jmenovat dva příklady čehokoli, kdy v práci nevím, jestli být nadšená, nebo naprosto zděšená, byla by to představa pravidelné pracovní doby těsně následovaná komunikujícím hostem . Mezi sezónami se o nepravidelné prac. době moc mluvit nedá (nepočítá-li se "surprise volníčko"); komunikace s hosty je ovšem zjevně téměř nevyčerpatelnou studnicí WTF-historek. Jak stojí v předchozím článku (parafr.): Jsou dva druhy lidí: ti, co čtou všechna upozornění, a ti, co jsou pak vším překvapení. Evergreen: Platba kartou a check-in do osmi večer. Při rezervování pokoje se každý dozví (tedy pokud se obtěžuje číst něco jiného než popisy kolonek, které musí vyplnit), že nebereme karty a že se může ubytovat mezi tou a osmou hodinou. Z čehož z nějakého důvodu plyne, že kdo při příjezdu nevyštěkne: "You don't take cards? You should've mentioned that e...

Načmáráno ještě na matfyzu, při čekání na - tuším - středeční programování. A možná taky kdykoli jindy. (19.-20.11.2014) Před pár dny jsem tomu přidala pár barev. Ty divně utlé přechody jsou nejlépe zachycené vyjádření mé nechuti používat žlutou. Jindy než po skenování si jich jen sotva všimnu.

Předchozí/související: Raději písemně, prosím. Zpoza stolu (I.) Zpoza stolu (II.) Jsou dva druhy lidí: ti, co čtou všechna upozornění, a ti, co za vámi pak přiběhnou celí překvapení, že dostali jednu roztomilou botičku a k ní ještě roztomilejší pokutu za parkování tam, kde nemají co dělat. A když ještě o něco později přijdou znova s tím, že se nemůžou dovolat na číslo, co jim u toho páni policisté nechali, už to ani nevnímáte jako nějakou věc navíc, protože vám něco říká, že by v dané situaci s angličtinou beztak daleko nedošli. Koneckonců, co jiného by člověk čekal, když má v popisu práce nechávat denně lidi vyplňovat formulář, kde je jednou z nejpodstatnějších položek "Podpis cizince/Signature of aliens". Pořád nevím, jestli je horší překlad sám, nebo to, že si takový věci polovina lidí ani nevšimne. Několikero dalších (vypozorovaných) záležitostí: - Náš starý výtah ( rozuměj něco, co se dá najít např. ve starých nerekonstruovaných panelácích nebo na první stránce výsledků ...

(Měla to být klidná letní kresba ze Stromovky, and then stuff happened .) Recept: Marinujte současný počet nevyřčených slov ve zbytcích ztraceného času. Nad mírným plamenem duste s přiměřeným množstvím vzteku a trochou etanolu nejméně dva měsíce. Dochuťte solí a zbytečným čekáním. Podávejte nejlépe k zelenému čaji. Aktualizováno 5.12.: Zešedivěno.

Po stoleté pauze část druhá. Dodělala jsem pár načatých věcí bokem, tak to sem snad teď posypu o něco rychleji. A kdyby zase nic, sledujte můj twitter (AToRISuM) - tu a tam tam něco trousím. Předchozí/související: Raději písemně, prosím. Zpoza stolu (I.) --- Za září jsem vychytala skoro všechny příjezdy velkých skupin. První byli Maďaři. Jelikož moje sestra pracuje na podobné pozici, měla jsem k dispozici několik desítek minut zoufání si na jiné maďarské hosty, což mi zrovna náhled na situaci nezlepšovalo: nejen že se sem najednou nahrne tyvole třicet lidí s kuframa (když se sem na recepci obvykle sotva vleze i jen deset bez kufrů), ale pravděpodobně nebudou ochotní se domlouvat anglicky. Naštěstí, jak jsem brzy zjistila, se jednalo o studenty, a dozor, co měli, je k mé nesmírné radosti tu angličtinu učil - takže domluva in English OK. Achievement unlocked: Domluvit se v pohodě se skupinou Maďarů. Akorát s pořádkem už to tak OK nebylo. Den před odjezdem přišla Nasraná Nasťa (pokojská)...