teamd.blog.cz // v zastoupení

Dalšího dne jsme se zase trochu pogrilovali, tentokrát ve verdonském Kaňonu. (Snad ze všech stran bylo slyšet, že to je vlastně to samý jako Grand Canyon v Severní Americe, jen menší. Blbost, říkám já - jedinou podobnost vidim ve vzniku.) Naštěstí ale ne v takový míře jako na pláži... :D Cesta byla, bohužel, mnohem delší než samotná zastávka. x) Ze začátku to bylo hezký. Všude samá zeleň, kopce a zeleň... Klimatizace v busu fungovala dobře, takže člověka kolikrát napadlo, jaká "zima" může bejt v týhle nadmořský výšce. Tohle jsem považovala za prudkou zatáčku. Vydrželo mi to... no, krátce. Zeleň, kopce, zeleň... Ale ty rantly u kraje se mi strašně líbily :D Zeleň, kopce, ... "Neprojeli jsme to tady už předtim? - Počkat, ne, předtim tu byly navíc vyšší stromy." Pak si člověk začal všímat, jakej typ bylin a dřevin tu vlastně roste... To zabilo počátek jakejchkoliv dalších úvah nad venkovní teplotou, pokud počítaly s Celsiem pod 25°. Kopce se začaly poněkud zvyšovat......

("Vatu" v podobě nánosů nepovedenejch fotek pořízenejch přes okno autobusu si pravděpodobně nechám na absolutní konec... x)) Se svojí krásnou račí kůží jsme si vyrazili do Grasse, do parfumerie Galimard (po cestě se nedaly přehlédnout poutače upozorňující na další dva "podniky" - Fragonard a Molinard) . Moc ráda bych popisovala každou fotku, ale dvouletá prodleva udělala svý... x) Schválně - kdo dokáže pojmenovat každou ze všech těch baněk, nálevek, lahví a kdo ví, čeho všeho ještě? Byl nám vysvětlen (kupodivu anglicky) a přeložen proces výroby parfému. Část houfu to neposlouchala, my ostatní se tvářili, že je nám všechno jasný... Podle všeho ty "nejvoňavější" přísady. Pokud nakloníte hlavu doprava, zjistíte že černá kontura (poněkud zkresleně) znázorňuje kontinenty... Takový poutač nepřehlédnu ani slepozrakem. Moc ráda bych sem napsala, že se mi podařilo vyfotit Grasse v trochu širším úhlu, ale... ...vážně nemam tušení, jestli to náhodou neni úplně jiný m...

Tak jako v prváku budeme za ZSV i letos z velký části hodnocení na základě "ročníkové práce" na vlastnomyslně vybrané téma. (Tim mimochodem naznačuju, že vás dřív nebo později požádám o vyplnění krátkého dotazníčku.. :D) Jakožto člověk neviditelný jsem si vybrala věčnou "ojetinu" - Přístup mladistvých (no, asi to radši převalim na nezletilé...) k některým drogám. Máme tohle pololetí na ZSV novýho učitele (zrovna vyšel), což se podepisuje na tom, co po nás chce - například koncept "chystané seminárky"... Tolik aktivity... <Přejdu skutečnost, že jsem to psala večer před odevzdáním. x)> Nuže, dali jsme mu koncepty (aby moh' případně někoho poslat do pryč a dát mu jiný téma) a on nám je vrátil s případnejma připomínkama. Na mym konceptu se objevil dnešní nadpis. Ne že bych to brala jako přímou otázku. Spíš mě to navedlo ke krátkýmu "filozofování" - jak kdokoliv z nás může zaručit pravdivost toho, co nám ostatní vykládaj'? Do hlavy si...

V době, kdy jsem tohle kreslila, byl pátek, venku bylo slunečno (stěžovala jsem si na blbý Slunce, co ze mě dělá ještě většího slepce než jsem) , napadla vrstva toho nejbělejšího sněhu (v důsledku čehož jsme se šli celoškolně vyfotit - to je asi ten nejelegantnější způsob, jak se vyhnout z testu z chemie) a já se ptala těch kolemsedících, co mam dát osobě na papíře za vlasy. Nakonec jsem všechny návrhy z nejrůznějších důvodů zahodila.

Už doufám jen v to, že vydrží dýl než ty předchozí.. :D Což mi dává příležitost k vyhlášení tipovačky - za jak dlouho jí rozmlátim o klíče/rozbiju o cokoliv jinýho/ztratim? :D _ _ _ _ _ 19.3.: Rupnul řetízek. X.Y.: (je mi líto, ale zapomněla jsem si napsat datum..) Kdesi mi vypadla z kapsy, kam byla dočasně vykázána, když zase rupnul řetízek. Mam každopádně tušení, že co do počtu dní nebyl Fáďos od pravdy daleko.

Byl to jen takovej nápad. Nevyšel zrovna nejlíp, ale co.

Pár dní jsem nevěděla, co dál, ale nakonec se dostavila spokojenost. (^.^) Možná ještě někdy provedu pár dodatečnejch úprav...