teamd.blog.cz // v zastoupení

..aneb neni nad to posedět si v okně a koukat na lidi tam dole. A když si člověk správně sedne, několik z těch lidí se občas zarazí a zapřemejšlí, jestli nevypadáte na sebevraha. A pak jdou prostě dál... Zas po dlouhý době "něco" přes celej papír. Za oběť jsem tentokrát vzala svůj pokoj a výhled za oknem. Na topení moc nekoukejte, fakt už jsem ho měla plný zuby. To na spodní části papíru má bejt placatá pomačkaná dekou přikrytá peřina na posteli. Taky musim poznamenat, že to je po dlouhý době (co, dlouhý době - po celym miléniu) první obrázek, kam jsem "zachytila" i okna na budovách :D Takže mi tleskejte, protože na něco takovýho se musim fakt hodně nudit. A ty záhadný klikatý čáry na pozadí? Těch si nevšímejte. Na stromy už jsem náladu vážně neměla :D Krom toho, počítala jsem s barvením na počítači, takže jsem si prostě řekla: "Nebudu se s tim s... - dělat, pak tam naházim nějaký brushový stromy a no stress ." Stres se stejně objevil aspoň stopově, a to v...

Další, trochu starší náušnice, který jsem dělala pro svojí sestru. Tentokrát k jedněm šatům... Je sice škoda, že nemaj všechny "kovový" (něco je kovoplast) části stejnou barvu, ale stejně to nikdo tak dopodrobna nezkoumá, když je má ségra zrovna na uších, takže co.

... 01101100 01101111 01110110 01100101. Simple. :D Při svym brouzdání netem jsem narazila na "přeložení" slova "love" to binárního kódu, tak mě napadlo: "To by mohlo vypadat dobře na papíře." Tak jsem vzala papír, pravítko, tužku, štětec, tempery, pero a tuš... Ano, vim že je to kostrbatý, ale aspoň vidíte, proč většinou zůstávám jen u tužky.. :D A krom toho - mně se to takhle líbí... ;D

"Ten rozdíl mezi námi je třeba v tomhle: ty nikdy neuvidíš nic víc, než jen rybu." Papír A4, tužka, pak stříbrná fixa, pak stříbrná gelovka. Fixa holt barevně nebyla taková, jaká bejt měla. První verze týhle a dalších dvou ryb se nacházej na obyčejnym bílym papíře, kde tolik nevyniknou - než se dokopu k překreslení těch dalších (pokud vůbec), můžete zkusit najít skrytej prvorybí význam zmíněnej na prvním řádku článku. Kdo něco najde, může zkusit štěstí a napsat mi, co si myslí že tam je. Předem ale upozorňuju, že za to stejně nic nedostane ;D

Na názvy fakt nemam hlavu. Udělat ho tak, aby všechno sedělo na sobě, mi tentokrát dalo celkem zabrat, ale nakonec to vyšlo. Více či méně. "Paprsky" toho "slunce" nejsou v plnym počtu naprosto úmyslně. Kdo by taky dělal všechny, když to takhle vypadá líp? Teda aspoň podle mě.. ^^ Ta mince je pravá. Jediný, co na ní přečtu, jsou bohužel čísla: 1993-1413 (je sice pravda, že oni čtou zprava doleva, ale ani tak mi to nedává zrovna ten největší smysl; 1993, jasně, ale 1413?) Nemam ráda barvy fotek... Když upravim jednu část k reálný podobně, ta druhá se o to víc zk****.

(.. první verze ..) ..Tentokrát tuší na barevnou A4. Ty jo, ani nejsou moc vidět ty fleky po mejch prstech...

Chtělo by to malou úpravu...

Ona se stejně nikdy anglicky nenaučí, tak mi může bejt ukradený, že je to světovej jazyk. Tu příští bych mohla udělat latinsky, když už jsem si vybrala danej volitelnej předmět... A4, hu. Je hezký občas přehodit z tužky na tempery, ale nic se nesmí přehánět... Rozčilování neni zdravý, a věřte tomu, že cholerik se rozčílí i na štětec, kterej nedokáže chvíli udržet tvar. Na druhou stranu, chtěla jsem, aby to pozadí působilo dojmem textu, kterej někdo naškrábal hned po tom, co mu někdo definitivně zkazil den další várkou svejch blbejch keců... A výsledek se mi líbí.

Hlavně se moc dlouho nezdržet...

Po *ironic on* opravdu vyčerpávající *ironic off* cestě nás autobus vyklopil u kempu Antipolis ( koho by to snad zajmalo, klik sem , ale beztak tam nic zajmavýho nenajdete... :D ), kde jsme se složitě vyložili (v předchozím článku byla zmínka o krásnym složení zavazadel v autobudu) a zjistili, že jsme tam moc brzo.. Takže nezbejvalo, než se na nějakou dobu (pro nás to mělo bejt asi dvě hodiny, ale nakonec to bylo třikrát tolik) zdejchnout na pláž. Postupně jsme využili jeden mobil home jako převlékací kabinku, pak do něj naskládali kufry a tašky a šlo se na pláž. K tomu, co následovalo, dodám jen tohle: Už nikdy si nenechám namluvit, že "na tý pláži určitě bude nějakej stín, kam se můžem schovat" a vezmu si kapesní stan nebo alespoň pořádnej slunečník. Na tý pláži jsme se grilovali šest hodin, a taky to pak bylo znát. Červenější turisty byste nenašli (a to ani nemluvim o tom, jak se pak každej krásně loupal)... Takže. Když jsme se někdy v ty čtyři odpoledne vrátili, šlo ...

Měla bych založit rubriku "Rychločmáranice"...

Ty fotky tu měly bejt už před rokem... ^^; Bude to dlouhý, takže kdo má pomalej net a má rád svůj počítač, ať mi napíše zprávu (pod menu je okno) a já to nějak rozkouskuju :D Neumíte si představit to všeobecný nadšení, že se neodjíždělo v nějakou nelidskou ranní hodinu. (Teda ne že bych si to pamatovala, ale vim, že bylo celkem světlo... xD) Do autobusu jsme se naskládali všelijak, o zavazadlech nemluvě... Ještě teď je mi záhadou, jak se ten autobus udržel na kolech. Ale i kdyby to snad s náma po cestě nějak házelo, kufry a tašky v uličkách nás jistily x) Co mě pobavilo byl fakt, že pár minut po odjezdu se v PB spustil pěknej liják. Nemůžu předstírat, že jsem se nikomu nesmála... >:D Ehm... nic. Radši nic. Ta neni moje. :D Přísahám, že nemam žádnou úchylku na nohy... Jen mam nepřekonatelnou potřebu fotit, pokud se nějakej nebohej foťák nachází do tří metrů ode mě. A přes deštěm zalitý sklo se fotí dost blbě... Bez komentáře. >_< Jelo se dál a dál, okna začaly pomalu osychat......