17. 11. 2014 Tohle bych měla psát spíš na d933, ale who cares. Štve mě (jelikož teď asi nejsem schopná ničeho jiného než vzteku a sebelítosti... což je, hlavně v tom druhém případě, docela ironie), že se nedokážu dostatečně dokopat k věcem, co bych měla ve vlastním zájmu dělat. Když si vezmu třeba svá slavná studia (a nemyslím tím na rozdíl od dávných Římanů zájmy, ačkoli by se o tom asi dalo dlouze diskutovat) - pokusila jsem se namotivovat své líné já tím, že když na té dojebané škole vydržím, zůstanu, tak bude všechno jednodušší. No vážně. Takové množství studentských slev v dopravě, někde i na jídle, o sektoru služeb nemluvě... To už člověku dělá v rozpočtu sakra rozdíl. A co teprve daně, pojištění, všechny tyhle sračky, kterým asi nikdy nebudu s to úplně porozumět. A z mezilidskýho hlediska jsem studentsocka, tudíž se předpokládá, že vlastně nic užitečného nevím, takže se mě nikdo na nic neptá (snad jen občas na cestu nebo co že to teda dělám)... nádhera. Přesně to, co mi vyhovuje...