Z cest 1908-1909 (2)
...a když jsme posnídali, s autem pokrytým solí jsme opustili přístav a pokračovali dál. Předchozí: Z cest 1908-1909 (1) Dublin jako takový jsme žel museli vzdát. Chvíli jsme se motali ulicemi upravenými zřejmě v duchu univerzálního "je-li hezky, všechno rozkopej" - pak to přestalo dávat smysl. Třeba příště. Vyrazili jsme na jih, směr Glendalough. Navzdory teplotám, které by se rozhodně nedaly označit za letní nebo koupací, nás cestou k Upper Lake míjeli lidi v plavkách. V žabkách. V ručníku. WTF. Přímo na břehu jezera pak vidíte tohle: Like, what the hell? Nechoďte po vodě? Neběhejte po hladině? Bacha, Ježíš? We'll never know. Ukázalo se, že K. vůbec nemá pochopení pro kompulzivní focení kachen. Že prý máme doma úplně stejné. To přece není pravda! Jeho prohlášení později zprostředkovaně pohoršilo i mou sestru. "Za plotem je tráva vždycky zelenější." Tady se obejdou i bez plotu. Všechno je tu zelenější než zelená. Jeden z mikrolesů v lesoparku. Reefert Church: ...