teamd.blog.cz // v zastoupení

Člověk se ani nedostane k sepsání další várky historek ze sdíleného bytu a Slečna Spolubydlící zvedá kotvy a táhne někam do pryč oblažovat svou přítomností nové nejspíš-nicnetušící oběti. ( Prý bude bydlet s nějakou kamarádkou. Pořád nevím, je-li absurdnější představa, že vůbec má nějaké přátele, nebo ta, že s ní někdo z nich hodlá dobrovolně sdílet svůj životní prostor. ) Jednoho nedávného pondělí mi náš bytodárce sdělil, že se Slečna Spolubydlící bude stěhovat. Tak prý ať mu dám echo, kdyby někdo ze známých o ten pokoj stál. Rozeslala jsem pavouky po sítích - po pár prohozených větách se našla zjevně úžasná a dokonalá zájemkyně. ( A výjimečně to není sarkasmus. ) Dohodly jsme se na prohlídce a informovala jsem bytodárce. To byla středa . Slečna Spolubydlící odtáhla ve čtvrtek . Na rozloučenou nám tu nechala pytlíček marshmallows s roztomilým vzkazem, zikkurat z plat od vajec, spoustu náhodně rozmístěných prázdných obalů všude po bytě, v pokoji ( kromě všelijakého dalšího bordelu ) i...

Turisti totiž nikdy nespí. Předchozí/související: Raději písemně, prosím. Zpoza stolu (I.) Zpoza stolu (II.) Zpoza stolu (III.) Zpoza stolu (IV.) Zpoza stolu (V.) Hlavně pozitivně (Zpoza stolu VI. a okolo) Když jsem před více než rokem psala poslední článek, naivně jsem předpokládala, že rekordní transportní zpoždění - sedm hodin - už nikdy nikdo nepřekoná. Překonal. Dvě dámy ho nedávno nekompromisně rozdrtily svými deseti hodinami. ( Na druhou stranu, s tím, kolik peněz ušetřím, protože absolutně nestíhám většinu oslav a podobných akcí, se pak třeba budu moct o něco déle zašívat doma, až mi i z tohohle místa hrábne. ) Zatímco highscore ve zpoždění se mění, jsou věci, které se naopak nezmění nejspíš nikdy: dvanácti- či vícečlenné partičky jezdící do Prahy na rozlučku se svobodou. V březnu se zastavili Němci a ( surprise, surprise! ) pánové z Irska, v květnu Německo a Rakousko, v červnu k jinému Rakousku zase banda Francouzů a zanedlouho Britů. Skoro všichni jako přes kopírák, miláčkové...