teamd.blog.cz // v zastoupení

Poslední díl útržků z přelomu loňského srpna a září. Předchozí: Z cest 1908-1909 (3) Od pozůstatků Nun's Church ( kde se počasí zase začalo tvářit poněkud deštivě ) jsme pokračovali podél řeky Suck ( like, seriously ), tentokrát obhlédnout Castlestrange stone. Podle příšlušné infocedule se v Irsku nacházejí už jen tři další podobné kameny. Poslední věta - " The use of these stones is not known, but they probably served some ritual or religious purpose. " - mi připomněla ilustraci z jedné knihy ( tipla bych něco z řady Děsivé dějiny, ale kdo ví, už je to dávno ), kde jacísi archeologové z daleké budoucnosti vykopou ze země kelímek z Mekáče a jeho hypotetickým účelem jmenují právě využití při náboženských rituálech. U nás už bychom měli bůhvíkterý stupeň povodňové pohotovosti; local cows don't care. Že už se zase připozdívalo, podél řeky Suck jsme se dopravili až do Castlerea a tam se na noc usadili v hotelu s podivně očíslovanými pokoji a už zavřenou kuchyní. Vypili js...

Jenkinstown Park byl vyhodnocen jako místo přinejmenším vhodné k odpočinku. Předchozí: Z cest 1908-1909 (2) Z kotlíku alienů ležících uprostřed cest - So far no idea what the hell was that. Že už se připozdívalo, zajeli jsme do pár kilometrů vzdáleného Kilkenny ( I still find the name quite amusing ) obhlédnout pár věcí a nasát atmosféru, tentokrát bez filtrace čelním sklem. "Den pátý - téměř synchronizované kachny; muž stále nerozumí kompulzivnímu focení ptactva, je s ním ovšem již smířen." Obešli jsme si Kilkenny Castle a pár dalších míst, bez jejichž zahlédnutí podle průvodce prostě nemůžete žít. Po pěší záměně "Ormond Street" a "Ormond Road" jsme o něco upřímněji litovali turisty v uličkách Starého Města pražského. Kilkenny Court House: imprese vystřihovánky v životní velikosti. Kečup a hořčice na Parliament Street. Otestovali jsme pár piv a ciderů a za poslechu ( nebo možná přesněji "občasného přeřvávání" ) živé hudby chvíli konverzovali s n...

...a když jsme posnídali, s autem pokrytým solí jsme opustili přístav a pokračovali dál. Předchozí: Z cest 1908-1909 (1) Dublin jako takový jsme žel museli vzdát. Chvíli jsme se motali ulicemi upravenými zřejmě v duchu univerzálního "je-li hezky, všechno rozkopej" - pak to přestalo dávat smysl. Třeba příště. Vyrazili jsme na jih, směr Glendalough. Navzdory teplotám, které by se rozhodně nedaly označit za letní nebo koupací, nás cestou k Upper Lake míjeli lidi v plavkách. V žabkách. V ručníku. WTF. Přímo na břehu jezera pak vidíte tohle: Like, what the hell? Nechoďte po vodě? Neběhejte po hladině? Bacha, Ježíš? We'll never know. Ukázalo se, že K. vůbec nemá pochopení pro kompulzivní focení kachen. Že prý máme doma úplně stejné. To přece není pravda! Jeho prohlášení později zprostředkovaně pohoršilo i mou sestru. "Za plotem je tráva vždycky zelenější." Tady se obejdou i bez plotu. Všechno je tu zelenější než zelená. Jeden z mikrolesů v lesoparku. Reefert Church: ...

Drobný výběr fotek ze svatební cesty. ... No jo, loni v srpnu jsme se s mužem vzali. The party was fun. A šaty od svědkyně... ( což mi připomíná, že jsem s ní chtěla probrat nějaké možnosti úprav pro další denní nošení... Protože vole custom šaty s kapsama, to chceš! ) ..., mužův fórotvorný oblek, a oddávající byl prostě boží... Nechápu lidi, co si "svůj den" vystresujou, namísto aby si ho užili. To jen tak na okraj. Cestovali jsme po dobu dvou týdnů autem ( Busanou ) přes Calais trajektem do Británie, přes Holyhead pak dalším trajektem do Irska, tam kolem dokola a zpět. Viděli jsme spoustu šutrů ( větších, menších i naprosto obludně obrovských ), zřícenin ( v různých stadiích rozkladu ), lidí, travnatých kopců, kachen, kavek, havranů a vran. Ochutnali jsme, co se dalo. Stejně to ale nestačilo a budeme se muset vracet a vracet, dokud čas nepřestane existovat. ( Do těchto končin stejně jako do všech ostatních. ) V duchu dodržování některých tradic jsme vyrazili z Prahy o troch...