Z cest 1908-1909 (3)

Jenkinstown Park byl vyhodnocen jako místo přinejmenším vhodné k odpočinku.

Z kotlíku alienů ležících uprostřed cest -


So far no idea what the hell was that.

Že už se připozdívalo, zajeli jsme do pár kilometrů vzdáleného Kilkenny (I still find the name quite amusing) obhlédnout pár věcí a nasát atmosféru, tentokrát bez filtrace čelním sklem.

"Den pátý - téměř synchronizované kachny; muž stále nerozumí kompulzivnímu focení ptactva, je s ním ovšem již smířen."


Obešli jsme si Kilkenny Castle a pár dalších míst, bez jejichž zahlédnutí podle průvodce prostě nemůžete žít. Po pěší záměně "Ormond Street" a "Ormond Road" jsme o něco upřímněji litovali turisty v uličkách Starého Města pražského.

Kilkenny Court House: imprese vystřihovánky v životní velikosti.


Kečup a hořčice na Parliament Street.


Otestovali jsme pár piv a ciderů a za poslechu (nebo možná přesněji "občasného přeřvávání") živé hudby chvíli konverzovali s náhodnou Američankou, jejíž nevlastní sestra pochází ze Slovenska. Svět je malý.

Ráno jsme strávili zase v Jenkinstown Parku. Místní jeleni were not amused by our lack of veggies.


Příští zastávka: Cashel.

Hore Abbey je další z těch zřícenin, ke kterým dojdete přes něčí pastvinu.


Celý Cashel je bez nejmenších pochyb kavčím územím.


Celý ostrov je posetý zříceninami a mohylami a hrobkami a vším. Na místě je úvaha, zda existuje alespoň jedna taková věc, od níž není přímo vidět na nějakou další.


Cestou z Hore Abbey na dohledný Rock of Cashel jsme se ve městě kromě infocentra zastavili na brunch v Bake House na Main Street. Tou dobou tam byla hlava na hlavě, člověk se bál hnout, aby do někoho nevrazil - škoda, že jsme až po jídle zjistili, že mají ještě jedno, znatelně vylidněnější patro. :))

O pár chvil a zřícenin později jsme vyšplhali na prohlídku Rock of Cashel.


Katedrálové kavky hlasitě protestovaly proti dalšímu opakování průvodcových průpovídek. Chybějící střecha jim ani v nejmenším nebránila v optimálním využití ozvěn.


Žel, míst k navštívení bylo příliš mnoho a půl času už za námi. Z toho důvodu jsme protentokrát vynechali jihozápadní cíp Irska a z Cashelu nabrali rovnou směr Galway.

Havran, motivován jablkovým koláčem za čelním sklem auta, marně pózuje na zídce u pumpy kdesi po cestě.


V Gaylwayi jsme se ubytovali v jednom z mnoha B&B na College Road a vyrazili na průzkum knih a kuchyně, s velkými úspěchy. Obohatili jsme knihovnu o spoustu kousků o historii (nejen) Irska, historické průvodce, nebo třeba o výtisk I Kill Giants. K. vyzkoušel ústřice. Potkali jsme takové to počasí, při němž by se jeden nemohl divit nikomu, kdo radši stráví den v hospodě nad pintou piva.

O nějaký ten odpočinek později jsme se kolem oběda sbalili, vyzvedli v Kennys Bookshop rezervované knihy, které se nám pro množství a váhu předchozího dne nechtělo táhnout do B&B na zádech (a potkali při té příležitosti jednu původem Pražačku, co tam pracuje; jak říkám, svět je malý... :)), a jeli zase dál, tentokrát zkoumat opevnění na řece Shannon.

Po kávě a něčem sladkém ve staré pevnosti u řeky jsme pokračovali do nedalekého Clonmacnoise. Počasí se začínalo poněkud kazit - o to adrenalinovější bylo pořizování fotek bez kapek na objektivu.


Vzdálenější část - the Nun's Church, s výrazem brány do jinam.


Kolem dokola bylo rozprsklých pár vílích kruhů, minihouby included. Vyvázli jsme.


Komentáře

Okomentovat