"Jen si to přečtěte!"

Domovní nástěnku jsem nikdy nevnímala jinak než jako přehlíženou část zdi, sloužící výhradně k odkládání papírů, které si málokdo pořádně čte.

Tedy, dokud jsem nezačala bydlet i mimo Příbram.

---

Tady u Jacka je to docela jinak.

Nejenže nástěnku umístili hned vedle prosklených vchodových dveří, takže se dá číst i bez umělého osvětlení, na stranu, kde začínají schody, takže se žádný z družstevníků nedostane ani dovnitř, ani ven, aniž by to shromáždění listin přinejmenším přejel pohledem; dokonce se na ní čas od času objeví ručně psaný (nebo alespoň podepsaný) vzkaz.

(Čímž ovšem nechci říct, že jsem se nikdy v žádném ze svých bydlišť s ručně psanými vzkazy nesetkala. Například v domě, kde bydlí máma, žije jedna slídivá vševědoucí paní, která může okamžitě řešit cokoli, protože přesně ví, co kdo a kdy dělá. Její byt je ze všech horizontálně i vertikálně nejblíž v(ý)chodu, takže se jí nemůžete vyhnout, a když něco nechce nebo nemůže řešit osobně, nechává vzkazy na schránkách. Opravdu ne "ve" - ne, lepí ty papírky tam, kudy se pošta vytahuje, aby měla jistotu, že nezůstanou bez povšimnutí veškerého obyvatelstva.)

Jack se nastěhoval už před více než rokem a já se k němu nakufrovala někdy koncem minulého srpna, takže ačkoli jsme tu "nejmladší" (nikoho, kdo by se sem stěhoval po nás, jsme si nevšimli), rozhodně se nedá říct, že bychom byli "sotva tu".

Za poslední půlrok (nebo tak) si ale někdo ve společných prostorách nakradl pár věcí, takže je nám novost spíš ke škodě.

Dneska odpoledne se na nástěnce objevil nový papír. Klasicky vztekle popsaná áčtyřka (málokdo, kdo píše ve vzteku, použije menší formát), jejímž motivem byly další ukradené věci a obsahem ve stručnosti: "jestli vás nachytám, natrhnu vám prdel" (doslovně).

Náhoda tomu chtěla, že autor textu šel zrovna ven, když jsme se my vraceli a četli si, co je nového, čehož si samozřejmě všimnul a zahlásil: "Jen si to přečtěte, ať víte...!" - jak milé. S Jackem pak prohodili na téma pár slov, kde pisatel nepřímo prohlašoval "kdo jinej než vy by to byl, když se tu dřív nic nedělo" a Jack nadhazoval možnost "nemusel to být nikdo, kdo tu bydlí", která ovšem "neprošla", protože se přece ztratil už i (třikrát) gril ze zahrady, co se zamyká a pisatel ji má hned za/pod oknem. (No a co, že se dá plot přelézt.)

Mě by jen zajímalo, proč bychom to asi podlě něj dělali, když domnělá vina padá automaticky na nás.