Sníh, glády a kuřecí nudle.
Je mi fajn, mám se skvěle a i když bych nejradši celej svět poslala do pr*ele, nestěžuju si jelikož nejlepší je asi sedět a sledovat okolní dění. Obzvlášť, když je zrovna pátek.
Pátek je totiž už jen z principu vysmátej den. Kdo ví, čim to je, snad tim tušením víkendu.
Každopádně musim říct, že to flákání ohledně blogu mi prospívá. Teda ne že bych to nějak přeháněla s učením, ale přece jen je znát ten rozdíl, když místo nepřetržitýho kreslení a motání občas taky něco přečtu :D
Když je řeč o motání, pravděpodobně se tu do Vánoc (nebo krátce po Vánocích) objeví něco málo z toho, co dělám po dlouhý době "na objednávku". Je to částečně i důvod, proč sem letos až tak velkej optimista, že věřim že mi mý úspory (střádaný přibližně od poloviny září) dokonce vystačej na dárky.
Ještě pár červnovejch a červencovejch předvánočních stresů a praštim sebou o zem.
A co vy? Jak si užíváte poslední měsíc před svátkama? Máte už nakoupený dárky? Já letos porušila svůj zvyk (kterej spočívá v prvních nákupech přibližně v srpnu-září-říjnu) a vypadá to, že budu všechno shánět až na poslední chvíli... zdá se, že sem toho o poslednim Novym roce dělala na poslední chvíli až moc.
Abych nezapomněla na obsah podle nadpisu:
Sníh začal v Příbrami padat tušim ve středu. To ráno sem se budila za poslechu rádia, co zapla máma. Zrovna běžela předpověď počasí.
"..., v Čechách se mohou na horách tvořit sněhové jazyky. ..."
"Jděte do..., ještě aby tu začalo sněžit..!"
(o pár minut později, se snídaní v ruce před oknem)
"Co to má sakra bejt?!"
Takže asi takhle. Do školy sem šla jako obvykle bez čepice, kapuce nebo čehokoliv jinýho, co by mi zakrejvalo hlavu. Na co sem myslela? Pravděpodobně na něco jako "Nebudu si přece kazit začínající zimu nějakou ******** předpovědí..." To sem neměla dělat. Po úspěšnym dovalení ke skříňkám sem vypadala, jako bych zrovna vylezla ze sprchy. Kdo by to byl řek, že z takový trošky sněhu (padal celý dopoledne a asi ještě hodinu po poledni) může bejt takový kvantum vody... :D
Na další den sem vytáhla zimní boty na podpatku, protože svý tenisky si už od jejich koupení poctivě prošlapávám na patách, takže do nich teče. Ze zimních bot sem si nějakym záhadnym způsobem udělala puchýř na malíčku. Podezření padlo na ponožku.
Dneska přišla první opravdová zkouška toho, co naše malá školní skříňka dokáže pojmout. Sme v nich po dvou. Vzala sem si svý dvacetidírový glády a po příchodu do školy vymyslela celkem efektivní řešení jejich umístění, co se prostoru ve skříňce týče. Jen ještě musim vymyslet, jak to udělám až toho sněhu napadne víc a bude po tunách zůstávat v podrážce...
Někdy ve čtyři hodiny sem se rozhodla, že se trochu projdu. Počkala sem si, až bude venku tma... pro lepší držkopády na právě vznikajících miniledovkách :D Nespadla sem ani jednou, zato sem ale venku byla asi dvě hodiny (na mě rekord :D) a nasbírala na vlasy a bundu dostatek tý padající "vody, co vypadá jako bavlna" (to je prosím autentické pojmenování sněhu Araby), že kdybych nedostala hladochuť na kuřecí čínský nudle, nešla si je koupit a zůstala ještě aspoň hodinu na přímym sněhopádu, mohla bych si někam klidně stoupnout a předstírat, že sem už několik hodin zmrzlá.
Ale zima mi nebyla... :D
Komentáře
Okomentovat