Prázdniny lezou lidem na mozek, a proto si je užívej dokud můžeš.

Dlouho sem nic dlouhýho nesepsala. Takže to vypadá, že tohle bude jen další krátkej úvod krátkýho "článku"...

---

Nad čim sem dneska bloumala? No, nad spoustou věcí. Když to vezmu od absolutního začátku dne, kterej je hned první vteřinu po půlnoci... tak první věci, na který sem dneska myslela byly ŽÍZEŇ a VEDRO JAK KRÁVA. Potom přišlo zamyšlení nad textem jedný písničky (už nevim jaký) a krátká úvaha o tom, jak dlouho trvá malýmu holubovi, než se naučí lítat. Protože už mě ty jejich stylový způsoby buzení začínaj vážně srát. Bez prominutí. O prázdninách by se mělo relaxovat, a ne vstávat za zvukovejch efektů, který by člověk od holubů nikdy nečekal!

Usnula sem pak asi tak kolem... dvou až půl třetí. Sladký prázdniny... to pomyšlení, že nemusim vstávat... 

A pak sem vstala a šla se zabít pod sprchu. Nikdy, opakuju NIKDY se nepokoušejte o dobrý vycházení se sprchou ve vaně, když zrovna neteče teplá voda. Leda byste nebyli při smyslech.

A víte vy co? Myslim, že mě 2010 začíná fakt srát. Tohle prostě neni fér... FAKT NE. Tečka.

Ještě před chvílí sem se tady chtěla vypsat na nějaký téma, ale vypadá to, že zas skončim na pouhym výplachu mozku.

Neuražte se, nositelé takzvanejch žabek anebo žab, ale ty boty... to prostě nejsou boty. Jak v tom můžete chodit? Jednou sem to zkusila a málem sem se zabila jen jak sem si je nazouvala. To radši podpatky na celej den než tohleto.

Víte co je super? Stoupnout si večer na balkon nebo do okna (ale na balkon je to lepší - je tam zábradlí ;D) a sledovat lidi. Zvlášť když člověk bydlí vysoko a má v ruce ledový kafe nebo čaj nebo něco... něco studenýho, ve velký sklenici a nejlíp s ledem a brčkem - to dokáže bejt zábavou na pěknejch pár minut :D Osobně sem schopná tam takhle stát a zírat doblba (a někdy na blba :D) třeba dvě hodiny - jenže většinou mi dřív dojde to pití a pak než si udělám další, tak už to neni ono.

Jednou sem si to vypila a nechala na dně jen malou louži... tušim že to byl jablečnej džus... a čekala na chodce a cyklisty. Z toho osmýho patra se zvuk docela slušně rozlejhá kolem, a teď si představte že někam kráčíte sami přibližně kolem desátý hodiny večerní, všude tma, nikde nikdo a najednou se ozvou celkem divný, rozlejhající se zvuky, zdá se že odevšad, vy se rozhlížíte jak největší paranoici ale pořád nikde nikdo... A pak to vystřídá jinej zvuk, takovej skoro jakoby smích :D No a potom možná uslyšíte někoho řikat "Hele, už se rozhlíží...:D" A pak další vlna smíchu a vy si konečně uvědomíte, že to se asi jen někdo nudí na jednom z těch paneláků kolem.

A v tom horším případě vás pak o pár metrů dál okradou. Sladká, sladká, úžasná Příbram... nikdy nevíš, za jakym rohem tě přepadnou.

Vlastně se divim, že se něco takovýho stalo jen jedný osobě z těch, co znám. Vlastně možná dvěma... teď si nejsem jistá. No neni ten život prostě úžasnej?

---

What will you do when the angel of death comes for you?...

Uhm, I will look at him (her?) and say: "Hey, what took you so much time?"
...or something like it.

~A.M., 14.7.2010

---

Začíná tu bejt docela slušný vedro. Dneska budu spát buď venku, nebo v lednici. Jinak (proč místo "jinak" píšu "nikam"?) už fakt nevim. 

Mimochodem, chcete mít doma stylovou mramorově-ledovou sochu? Tak mě pod tu sprchu dostaňte ještě jednou.

---

Není nad horkou sprchu s ledovou vodou...

~M*A*S*H*

---

No nic, asi budu muset končit. Je půl dvanáctý, takže si připravim sklenici nebo dvě, dám jí (je) do mrazáku, vezmu si empétrojku... a jestli to půjde stejně jako posledně, v půl druhý tu empétrojku vypnu a to něco z toho mrazáku vytáhnu - mno a pak si stoupnu na balkon a budu naivně doufat, že existujou blázni, co se ve dvě ráno potulujou po Příbrami.

...

Už sem si vzpomněla na původní pointu článku:

Když se stane něco hnusnýho, máš dvě možnosti - zešílet nebo upadnout do doživotní deprese.
Neuhodnete, co sem si vybrala já. 

~AM