Venku asi něco vybouchlo, ale nic sem neslyšela...

Nadpis mluví za vše :D

Ségra přišla do místnosti. "Viděli ste, jak to venku vypadá?" zeptala se mě a bráchy.

Moje reakce? Okamžitě sem letěla k oknu a málem sem se při tom přizabila :D

Brácha dál seděl a dojídal večeři.

Podíval-li se člověk kterymkoliv směrem, viděl... tmavší modrou oblohu, jakoby pod oparem...

Ale na jedný straně se obzor zbarvil do růžova - pravděpodobně kvůli slunci, který tak před nějakou chvílí zapadlo :D

Ale vážně... obloha vypadala, jako by - jak doma ze srandy řikáme - nad Orlovem vybouchla atomovka (Ok, je pravda, že to řikáme snad při každym neobvyklym zabarvení oblohy... svůj podíl na tom maj i páni vojáci za kopcem, co si sem tam na zkoušku celej den střílej až se třesou okna :D).

Přidala bych fotku, ale jak sem nedávno psala, foťák mi odmítá vydat svůj obsah... Takže až jindy :D