teamd.blog.cz // v zastoupení

Taková... zoufalá improvizace, řekla bych. Nic příhodnějšího mě k názvu nenapadlo. A světe div se, dokonce se to celé obešlo bez barevných úprav. (Ještě ho tak mít k čemu nosit, heh.)

Někdy na podzim loňského roku za mnou přišel bratr, jestli bych nemohla něco udělat pro jistou organizaci. Namalovat jim na zeď v tělocvičně jejich logo. A že jsem dlouho po žádné zdi nepatlala (nepočítáme-li jednu opravu barvy za topením), řekla jsem si - proč by ne. Vzala jsem si kontakt na osobu zodpovědnou, vyžádala si detailní popis požadovaného provedení a začala shánět, co je potřeba. Ke svému obrovskému štěstí jsem si kvůli logu (o průměru 1 m) nemusela provizorně zhotovovat žádné "megakružítko" ze tří náhodných předmětů ani shánět dlouhá pravítka - vzpomínáte-li někdy na obrovské rýsovací pomůcky, které se používaly při hodinách matematiky na základní a střední škole, já se tomu nevyhnu při většině návštěv jednoho z příbramských bydlišť, protože i takové předměty se nachází v mámině domácím ateliéru. Long story short , sbalila jsem vše potřebné do dvou tašek a strávila dvě říjnové soboty (z nich jednu narozeninovou) převážně v poloze sedícího Quasimoda s tužkou, pozd...

"Usínání ve vaně už prostě nebude jako dřív." A4, několikero tužek (napřed jsem to věrna tradici chtěla spáchat mikrotužkou, ale postrádala v určitých záležitostech žádané vlastnosti), závěrem trocha Photoshopu. Dost možná se k tomu ještě vrátím... V průběhu označováno nicneříkajícně jako "spousta grafitu na áčtyřce". Souvislost s Etapami čistě náhodná. Nejspíš by nebylo od věci občas trochu setřít skenovací plochu.

Pozadí ve formě zachycení nevysloveného se přece posledně osvědčilo.

Něco z recepce.

311215-010116

Předchozí/související: Zpoza stolu (I.) Zpoza stolu (II.) Zpoza stolu (III.) Zpoza stolu (IV.) Kdybych měla jmenovat X důvodů, proč miluju svoji práci, mezi prvními by (hned vedle " platí mě za to, že lidem ukazuju, kudy se dostanou na Hrad nebo na letiště ") nejspíš byl " valnou většinu těch lidí už nikdy neuvidím (a netřeba si lámat hlavu nad trapnými konverzacemi) ". Nejobvyklejší turista prostě přijede, zaplatí, max. se zeptá na pár věcí a do check-outu pak o něm prakticky nevíte. Po odjezdu už o něm nikdy neuslyšíte, leda by napsal nějakou recenzi. Zato ty další lidi, výjimečné, stálé nebo vracející se hosty, kteří třeba nedejbože rádi "táboří" v recepci, si prostě musíte zamilovat, chcete-li vyváznout ve zdraví. Klíčem je najít si na věci tu nejlepší stránku, na kterou se můžete pořád dívat. Univerzální záchrana - všem neškodným (těm, co si chtějí pořád povídat, co vás denně několikrát chodí zvát na oběd/večeři/whatever apod. i přes opakované, jednoz...