teamd.blog.cz // v zastoupení

Tomu herci se to nepodobá, ale co - já jsem pro začátek ráda, že vypadá jako člověk. (Resp. vypadá jako člověk, který netrpí žádnou vzácnou tělodeformující chorobou.) (Ačkoli, dovolila jsem si ještě "drobnou" photoshopovou korekci; je zláštní, jak některé chyby člověk najde až při jiné formě.) Miktotužka, tužka 1, A5, film 50/50 . (Způsob výroby stejný jako u Sissy .)

Nejradši by se nenechala kreslit ani ve spánku. (Kočky se tou dobou beztak hýbou jen ze zvyku.)

(Podle všeho mám nějakou drobnou úchylku, co se týká kombinování kulatých věcí s ostnatými.)

Po dlouhé době jsem se přinutila zničit papír k obrazu něčímu: Sissy z filmu Shame . ( Neříkám, že úspěšně; příště možná zkusím místo náhodného zastavení filmu vyškemrat nějakou reprezentativnější fotku od strýčka G. ) Klasicky papír A5, mikrotužka. Fun fact: Je to už druhá krátkovlasá blondýna, kterou jsem nakreslila o nějakej ten rok starší. Z celkových dvou, které jsem kdy na něco čmárala.

čas od času (vždycky to bývá takhle po nocích) čas od času si říkám, že by mi nevadilo "zastavit čas" nechat ho převíjet stejných pět minut dokola a dokola

V jedné (zcela nekonkrétní) hře můžete potkat zombíka, co si užívá čajový dýchánek. Ve zbroji a tak. Bohužel nemá rád společnost... (Ale já ho nepotkala.) Jak je zřejmě dobře vidět, I know shit about armor. A5, tužka č. 1 (mikrotužka nebyla po ruce), několikero ref. obrázků. (Otázky budou zodpovězeny.)

Je to takový blogerský zvyk, psát novoroční články s rekapitulací dosavadní existence a plány na dalších 365 dní. A že letos nechci být úplně za hipstera, ... Tedy ta rekapitulace: Můj blog pomalu umírá, když se na něj podívám z hlediska počtu zveřejněných článků: 72-147-230-404-211-118-78-24-23, to je skoro na (ještě před pár lety "klasické") oznámení o konci :D Na druhou stranu, z hlediska kvality... není to taková tragédie. Ne z pohledu mojí pravé hemisféry. A vždycky je na čem pracovat. Jeden spolužák pronesl něco jako: "A není blog.cz už trochu... přežitej?" - No. Je. Ale prozatím přesun neplánuju. Tomu, co dělám, zatím vyhovuje. A tomu, co budu dělat...? Well, kdo ví, co budu dělat. Dalších 365 (teď už teda 360) blogových dní bych shrnula do prostého "něco se tu objeví". Co se těch méně abstraktních záležitostí (=toho tam venku) týče: Týden před Vánoci jsem přestala chodit do školy a nemám v úmyslu se tam vracet. Z celého mého okolí to paradoxně nejk...