Poslední "hotová"
(Jak říká nadpis.) A navíc je ta scéna špatně zachycená. (Ale co, mám výmluvu: pracuju v tomhle směru pomalu a na tuhle... věc... jsem neměla ani 30 minut.)
Příspěvky
Brigádnické elegie (Bitch Queens Malé Itálie)
I. (Intro za červenec) Miluji léto, dá-li se to tak říct, pro jeho jedinečnost v několika záležitostech. Třeba když jde o brigády. Už od ledna se pravidelně zaobírám úvahami nad tím, kdy by asi mohl přijít ten správný čas ke shánění nějaké té práce na léto. Snažím se shrnout předchozí zkušenosti: v březnu bylo moc brzo, v dubnu bylo moc brzo, v květnu bylo moc pozdě. ( Aha, takže kdo chce brigádu a nemá chuť ji hledat přes známé, musí najít místo, kde o ni může požádat přesně v té milisekundě mezi 30.4. a 1.5. ... ) Do června zoufale poslouchám přiměřeně nadšené poznámky kolemexistujících lidí, co za brigádu si sehnali. Ke konci června se z nějakého důvodu začíná to nadšení nějak vytrácet. ( A nadává se na počasí. ) Se začátkem července mám chuť rozflákat počítač, kdykoliv jsem "nucena" navštívit ksichtoknihu. Ti, co se usmívali, že mají brigádu, teď nadávají... že tam musí chodit. "Oh, bože, chci peníze a oni po mně chtějí, ať si je vydělám - neslýchané!" Vlastně t...
Jedna na září
Sdrátována jednak proto, že už jsem něco s peřím dlouho chtěla, a jednak ze zvědavosti, za jak dlouhou (nebo spíš krátkou?) dobu o ni přijdu. Školní batoh (vlastně cokoli školního) bývá z nějakého důvodu prostě "špatná volba". Kousek ze ztracené náušnice, pár kroužků, pár drátků, nemálo zrovna-teď-nepoužitelných korálků, kousek niti a jedno bažantí pírko. Od druhého září tomu dávám životnost maximálně dva týdny. A vy?
The Lion, the Fish and the Eagle
Dokreslovat něco nesmazatelnýho v letadle při turbulencích je docela prdel. Zvlášť, když pak člověk musí zamaskovat ty chybný tahy. Ten podpis je tam dost debilní, ale ne tolik jako na ostatních místech. (Vím, že se ta třetí část moc orlovi nepodobá, ale do názvu mi zrovna zvukově sedí nejlíp; a krom toho, slovo pro rok 2013 je OREL. Při této příležitosti zdravím případné fanoušky VX.) Můj ctěný bratr se vyjádřil, že by se mu něco takovýho líbilo jako tetování. Shit, proč jsem v ruce neměla takovouhle linku, když jsem měla v březnu-dubnu dělat návrh na tetování známému..? A4, centropen, kafe a Biffy Clyro (Infinity Land, 2004; 05 the Atrocity)
Květy (rem.)
Vyhrabala jsem z temných hlubin svého skladiště korálků několik starších výtvorů a trochu je přiblížila k aktuální představě o tom, jak by měly vypadat.
Vážka (na vážkách)
(Uplynulo asi sto let - tedy hádám, že už je tak akorát čas, abych se zase jednou ozvala. Nebudu tu nijak rozebírat svoji neaktivitu, jen poznamenám, že jsem se v uplynulém půlroce rozhodla věnovat mimo jiné četbě; aktuálně je to Píseň ledu a ohně; taky ale musí konečně dojít na povinnou četbu k maturitě, která se z nějakého důvodu ohlásila už na příští rok.) Tohle rozhodně nebyl, není a nebude první ani poslední případ, kdy jsem dostala nehoráznou chuť něco nakreslit po poslechu náhodného hudebního počinu. První návrh vzniknul ve velikosti A5 v... eh... no, dávno při jedné z hodin konverzace v ANJ; následně jsem přišla o jednu černou A4 při pokusu o realizaci. Pokus číslo dvě už naštěstí vyšel o něco lépe. (Až na to, že vyhlíží jaksi nedokončeně. Tenhle detail můžu přinejhorším napravovat v průběhu příštích let, stejně jako u tolika jiných výtvorů...) Co se vražedných zbraní týče, použila jsem v podstatě to samé jako v případě Abstraktního čehosi - tužku (k předkreslení), pastelky, g...