(Uplynulo asi sto let - tedy hádám, že už je tak akorát čas, abych se zase jednou ozvala. Nebudu tu nijak rozebírat svoji neaktivitu, jen poznamenám, že jsem se v uplynulém půlroce rozhodla věnovat mimo jiné četbě; aktuálně je to Píseň ledu a ohně; taky ale musí konečně dojít na povinnou četbu k maturitě, která se z nějakého důvodu ohlásila už na příští rok.) Tohle rozhodně nebyl, není a nebude první ani poslední případ, kdy jsem dostala nehoráznou chuť něco nakreslit po poslechu náhodného hudebního počinu. První návrh vzniknul ve velikosti A5 v... eh... no, dávno při jedné z hodin konverzace v ANJ; následně jsem přišla o jednu černou A4 při pokusu o realizaci. Pokus číslo dvě už naštěstí vyšel o něco lépe. (Až na to, že vyhlíží jaksi nedokončeně. Tenhle detail můžu přinejhorším napravovat v průběhu příštích let, stejně jako u tolika jiných výtvorů...) Co se vražedných zbraní týče, použila jsem v podstatě to samé jako v případě Abstraktního čehosi - tužku (k předkreslení), pastelky, g...