teamd.blog.cz // v zastoupení

Můj poslední počin co se náramků týče. Zatim jsem udělala čtyři barvy, ještě plánuju žlutou a červenou. Žlutý ani červený oblečení ale skoro nenosim, tak proč pospíchat... :D Pokud mi na nich něco vadí, je to jedinej detail - všechny kovový části jsou z mědi. Nakonec tak budou mít stříbrnou barvu jen kovoplastový korálky... No, některý místa už se začínaj odbarvovat. Než se někdo zeptá: třetí "linka", kde se střídaj větší a menší černo-šedý korálky, je "pečlivě" sestavená dohromady. Máte tušení, jaká je to zábava dělat korálkovej náramek, kde je víc mědi než skla? :D Jak už to bejvá, zákon schválnosti dorazil v tu nejnevhodnější chvíli: Jakmile jsem začala dávat dohromady třetí náramek, došly mi drátky xD Zelenej náramek jsem zatim měla venku na ruce jen jednou.. Něco na tom bude, že udělám půltunu věcí a pak z toho nosim čtyři-pět kousků... :D

Dodělala jsem jí sice už před přibližně třema tejdama, ale na pořadí článků mi to holt vyšlo takhle... ^^ Neni to nic extra povedenýho, je tam spousta přetahů a sem tam i nějaká omylem rozmazaná barva, ale i tak se mi to líbí. Přece jen, dokonalost je přežitek...x) Snad jediná věc, která mě štve, je barva zdi. Je fialová, ale pod určitym světlem/stínem se občas tváří růžově xD No, prostě si ten odstín z pravýho horního rohu fotky domyslete všude tam, kde neni xD Začalo to jednoho dne v lednu, a to celkem nenápadně. Nelíbila se mi ta jednolitá barva a v ní bílej vypínač ke světlu, tak jsem se zeptala mámy, jestli jí ještě nezbyla nějaká bílá barva (z malování kuchyně). Nezbyla, ale to nebyl žádnej problém - o pár dní později mi domů přinesla čtvrt kila nový barvy. (Prostě malej kelímek o 250 gramech, neřešte mě x]...) První krok: Vzít tužku a něco si tam předkreslit. No jo. Zdálo by se to jednoduchý, ale věřte, že pro člověka, kterej používá výhradně mikrotužky a obyčejnou tužku používá...

Klikněte na vypínač, pohodlně se usaďte a sledujte. Mam takovej pocit, že je to pokaždý trochu jinak... Enter the dream world ...

Máma dřív dělala v tiskárně. Nevim, co všechno přesně, ale mimo jiný i vizitky. Nedávno (totiž asi před půlrokem až rokem) někde v hlubinách jednoho šuplíku našla obálku se všemožnejma vizitkama a tak, prostě něco z toho, co dělala. Chtěla to vyhodit, takže jsem bleskurychle po obálce drapla s tim, že to na něco použiju a že vyhodit se to může vždycky... xD O něco později X měsíců později jsem obálku vytáhla, přimíchala do toho různý vstupenky a podobný kousky papírů, co sem našla pro změnu já ve svym šuplíku (a pak po kom to mam :D), vzala izolepu, nůžky... A zas o kousek narušila jednolitost barvy zdí v pokoji ^^ Ta páska je vidět jen na fotce... Blbej úhel focení x) Normálně si jí skoro nevšimnete. Je-li tu někdo krátkozrakej, stačí, když si poodejde od monitoru o pár desítek centimetrů až metrů... xD Na vejšku to má něco přes metr. Tušim. Mam to změřit? :D

Polystyrenová deska o rozměrech metr na půl metru má spoustu využití. Já třeba dlouhodobě postrádala nějakej efektivní způsob, jak si skladovat šperky tak, abych na každej z nich perfektně viděla, nemusela je rozmotávat a nikde mi nepřekážely. Což absolutně vyloučilo skladování v samostatnym šuplíku (neviděla bych na to a nakonec by se mi to shrnulo do jedný koule), v krabičce (kdo to má rozmotávat) i na jednom z těch speciálních "věšáčků", co se poslední dobou často objevujou (a zabíraj místo, který bych ráda využila). Alors. Zmínila jsem se mámě, že by bylo fajn mít na to třeba nějakou menší polystyrenovou desku. Hehe. Dostala jsem tu s výše zmíněnou velikostí a víte co? Možná se mi za pár měsíců bude zdát malá xD Napřed to chtělo vymyslet, co na ní, protože polystyrenová deska sama o sobě neni zrovna lahoda pro oko (teda jak pro koho... no, pro mě ne :D). V tomhle ohledu jsem měla štěstí, protože jsem si pár dní před tím z knihovny přinesla "Kurz kreslení pro každého...

...To je jen systém ukládání věcí, kterému dokážu rozumět jen já. (Měla jsem tam celkem uklizeno, tak proč to necvaknout. Jó, pak se člověk diví, že nemůže najít jeden konkrétní papír, i když už našel těch pět dalších, co k němu patřej... xD) (Nemá smysl zkoumat fotky, obličeje ani bližší detaily nejsou rozeznatelný... o to jsem se postarala x))

Celkem copyart. Velikost je něco mezi A5 a A4, odhadem tak 20×25 cm. Těžko říct :D Potřebovala jsem něco, co by aspoň trochu narušovalo tu jednolitou fialovou plochu (=zeď) v pokoji. Pan V mi padnul do oka :D No co, když už mam tu knížku... ^_^ Akrylový barvy, sem tam zředěný vodou. Ta modrá je ve skutečnosti o něco tmavší a na okraji nic nezáří. Jen jsem to netrefila s oknem... Tenhle způsob malování (kdy malovanej objekt je z velký většiny jen stín) se mi hrozně líbí, ale vzhledem k tomu, že toho o stínech vim jen minimum, musim svojí "tvorbu" v tomhle směru omezit zatim jen na kopírování hotovejch kousků xD Tak tedy - všechna práva patří panu D. Lloydovi x)