Obyčejné nedělní odpoledne

..aneb neni nad to posedět si v okně a koukat na lidi tam dole. A když si člověk správně sedne, několik z těch lidí se občas zarazí a zapřemejšlí, jestli nevypadáte na sebevraha. A pak jdou prostě dál...

Zas po dlouhý době "něco" přes celej papír. Za oběť jsem tentokrát vzala svůj pokoj a výhled za oknem. Na topení moc nekoukejte, fakt už jsem ho měla plný zuby. To na spodní části papíru má bejt placatá pomačkaná dekou přikrytá peřina na posteli.

Taky musim poznamenat, že to je po dlouhý době (co, dlouhý době - po celym miléniu) první obrázek, kam jsem "zachytila" i okna na budovách :D Takže mi tleskejte, protože na něco takovýho se musim fakt hodně nudit.

A ty záhadný klikatý čáry na pozadí? Těch si nevšímejte. Na stromy už jsem náladu vážně neměla :D Krom toho, počítala jsem s barvením na počítači, takže jsem si prostě řekla: "Nebudu se s tim s... - dělat, pak tam naházim nějaký brushový stromy a no stress."

Stres se stejně objevil aspoň stopově, a to v okamžiku, kdy jsem uviděla, jak to zas JPG podělal.

A abych nezapomněla - užijte si zejtra ten nástup do školy. Nevim, co přesně budete dělat vy, ale já budu vstávat brzo jak debil, abych si zabrala dobrý místo ve třídě. Gympl se otevírá (tušim) v sedm, konkurence je vysoká...