V pořádku

100316

Je desátého března, dvanáct minut po půlnoci.

Ani si nevzpomínám, proč jsem mu tehdy tvrdila, že se mnou mezi prosincem a dubnem není moc řeč (na což trefně poznamenal - "aha... a normálně jo :D")

(a zrovna když se tu hrabu ve starejch zprávách, musíš být najednou online... hajzle)

Je desátého, takže zítra to bude týden od epické oslavy narozenin našeho společného kamaráda. Kde jsem byla uvržena ve friendzone jednou náhodnou slečnou Hare Krišna. Zatímco mi seděla na klíně. Zatímco mi opakovaně sedala na klín.

(No fakt.)

Jediná osoba ever, co mi venku namísto stížností na mé studené ruce do ucha řekla, že příjemně hřeju.

(No, do ucha... spíš pod krkem. Prcek.)

Má v hlavě docela bordel (což člověka nejspíš trkne už u toho Krišny), ale kdo ví, třeba je právě to ten důvod, proč se mi tak líbí. Touha masochisty po absenci možnosti něco změnit.

...

A já kráva mu zase píšu. V 0:32 - což je doba leda tak na opilé konverzace, a sice nevím, jak je na tom on, ale já od včerejška neměla nic.

Nějak mi to pivo nechutná, když k němu nemám i společnost. Byť zdánlivou.

Poslední dobou mi připadá, že se má krásná poma

No jo, zase je ožralej. To jsem mohla čekat, po půl jedný. Hajzl.

pomatená hlava nějak odmlčela. Naito, pokud má nějaká esa ve svých neexistujících rukávech, se někde schovala a nevylézá. Enthone mi nepřihrává žádné obskurní návrhy. Dokonce ani před tím skorotýdnem, kdy jsem čekala, že mě začne hecovat, ať si to se slečnou HK rozdám v podniku na nejbližším stole, mi nic neřekla. Nezašeptala. Nic.

Je tohle ta "dospělost", kterou mi slibovali?

Není tak na mol, aby se netrefil do klávesnice, ale je dost opilej na to, aby mi zase sdělil, jak je rád, že se známe. Jak říkám, prostě hajzl.

(tak proč je pro mě tak těžký se donutit takovému výroku uvěřit?)

Asi tak pět sekund po tom, co jsem mu na oné oslavě řekla, že za měsíc musíme jít na pivo (no vážně bychom měli, bude to rok, co mě přesvědčil o tom, že o mě alespoň jeden člověk stojí až moc na to, abych si někde v lese rozpitvala a vypustila vlastní krevní oběh), jsem té "žádosti" litovala.

Ale po takové zprávě...

...mě to nějak přešlo, víš.