Zataženo

251115

Ne, vážně, jsem v pohodě, nic se neděje.

Vůbec tady nemam mental breakdown, protože jsem se před chvilkou nějakým záhadným způsobem přesvědčila, že už mě vlastně dávno nemáš rád

že o mě nestojíš

kdo by se divil, na týhle existenci je ucházející snad jen ta fyzická schránka

Vůbec mi tady netečou slzy jedna za druhou

není to jako dřív

vážně se raději díváš na televizi než na mě?

kdy naposledy ses na mě vlastně podíval

a nemyslím teď ty chvíle, kdy ze mě stíráš zbytky sebe

a ženeš mě do koupelny, aby ses mohl co nejdříve vrátit k obrazovce

nebo ke své knize

Nerada si to takhle racionalizuju, ale

víš,

tímhle tempem se s ním nejspíš vážně brzo vyspím

(a oběma nám z toho bude hrozně, vlastně už je)

protože u něj je pořád vidět nějaký zájem

kdežto ty se v poslední době zajímáš nejspíš jen o to, kdy běží ten film, který už jsi viděl nejmíň stokrát,

ten seriál, kde se od sebe tisíc dílů liší jen svými názvy,

nebo o to, kdy tě ráno probudí můj budík

abys věděl, jak dlouho tě budu rušit svým odchodem do práce