Way of the forgotten site
No prosim, našla sem si novej způsob jak zdrhnout se svym mozkem. Tohle by ale nikdo nečekal...
Nebo by tě někdy napadlo, že bych se pokusila schovat v historii svýho prvního blogu?
A kdo by mě tady vlastně hledal?
Nikdo, heh.
Vlastně bych se ani nedivila, kdyby to tu nikdo nehledal...
(Což mi připomíná, musim se podívat kolik lidí už přišlo na cestu z drobečků z m302... zatim vim o jednom nebo dvou...)
...
Možná že bych měla sepsat něco jako "úvodní text"... (celkem zvláštní, když vezmu v potaz to, že tady v době psaní sedim už skoro čtyři roky... ) Ale k čemu by mi to bylo? Kdo mě znal, ví že by to nemělo cenu, páč vyjde nastejno jestli něco napíšu nebo ne; kdo mě neznal, pozná - a nebo ne, protože odtud radši vypadne. Krutá pravda.
Popravdě bych vlastně ani nic nepsala, ale to bych pak byla hnusná na svý drahý lidi...
(...ne, rodinu nepočítám...)
... a měla bych na ksichtě zas 1000 menších i větších beďáků - takhle jich je jen 990 xD
Tak se mějte příště... A dejte si tohle do záložek nebo někam,
protože na nový kecy upozorní akorát tlačítko
"Další"
...
no dobře, možná to bude tlačítko
"Dál"
nebo
"Číst dál"
...
.....
Dobře, už mlčim!
3
0
2
-
A
>
//A.M.
Komentáře
Okomentovat