teamd.blog.cz // v zastoupení

Třeba se mi to jen zdá, ale mam pocit, že pokud všechno bude pokračovat tak, jak to jde teď, nebude trvat dlouho a jednoho překrásného dne někoho z "fellow patients and/or docs" v našem ústavu dlouze a ( tentokrát pro změnu ) hlasitě pošlu s vážnou tváří ( ale možná i s trochou té nasranosti nad levým obočím ) do nejzazší prdele, na jakou si v tu chvíli vzpomenu. Potkávám denně několik plakátů nabízejících " Přípravu na maturitní testy z XYZ". Vážení autoři, táhněte do piče. Když něco studuju, nedělám to proto, abych dokázala vyplňovat testy - dělám to proto, abych té dané věci rozuměla a pokud možno si z ní něco vzala. Nechci se připravit na test z angličtiny: chci se umět domluvit ... Nedávno jsem od někoho "místního" zaslechla dotaz, co to znamená "skinny". Náctiletá slečno, vzhledem k tvému ( od pohledu ) relativně vysokého zájmu o módu od momentu vyřčení tvého dotazu prostě počítám s tím, že neuvažuješ. Rozhlídni se kolem a řekni mi, jak (...

Poslední dobou trávím spoustu času (rozuměj asi 2 hodiny týdně) sezením mezi přerostlými bakteriemi v hromadné dopravě. Řekla jsem si, že by nebylo na škodu aspoň pár těch minut věnovat kreslení: přinejmenším pro tu výmluvu, že za křivé tahy jsou zodpovědné nerovnosti na silnici. Křivonoska šilhavá; Nejdelší zastávka; Holka s cigárem, řidič ve zpětném zrcátku; Ruka nervózního spolucestujícího. Poznatek měsíce: je zvláštní, jak moc může někoho zneklidnit pouhá skutečnost, že je jeho ruka někým zvěčňována. Škoda, že si nepřisedl dřív.

Kdykoli vezmu do ruky něco barevnýho, dojdu k závěru, že ve výsledku by to v každém případě vypadalo mnohem líp na černym papíře...

"Vypadáš nějak naštvaně." "Já?" "..." "Já? Naštvaně? Leda absolutně nasraně! Vlastně bych mohla říct, že jsem posledních pár týdnů permanentně nasraná..! Cože? Kvůli škole? Ne. Ne, ne, ani náhodou. Škola za nic nemůže... zatím... To všichni ti lidi tam - nesnáším je! Každý ráno přijdu a mam pocit, že tam probíhá nějaká soutěž o to, kdo mě nasere první. Měla jsem dneska zas chuť je zabít. Nemůžou člověka nechat na pokoji, nemůžou si svojí práci udělat sami a včas... Nejvíc ze všeho miluju, když viděj, že někam jdu, a vzpomenou si, že tam jdou taky. A hned: 'Počkej na mě!', protože se z nějakýho důvodu očividně bojej chodit kamkoliv sami. Tak čekám, a oni se začnou na chodbě s někym vykecávat. O ničem důležitym, prostě jen tak. Tak se po chvíli naseru, seberu a jdu. A zas někdo ječí, ať čekám. Nebo po testech. Vybírá je vždycky poslední člověk v řadě, a vždycky se kurva musí podívat, co jsem tam napsala já! Do piče, to snad nemůže počkat, než s...

(Na druhou stranu, možná měla Z. pravdu - možná stihnu zdokumentovat celej gympl...) Obvyklá velikost A5, asi tři nebo čtyři různé tužky, jedna ze tříd ve třetím patře ( ne že by nebyly všechny stejné ).

Přišel leden, jak má být: venku padá to bílé nic "voda, co vypadá jako bavlna" (řekli by o něco jihovýchodněji) ale na kalamitu to asi nestačí... Možná příště?