teamd.blog.cz // v zastoupení

(Na druhou stranu, možná měla Z. pravdu - možná stihnu zdokumentovat celej gympl...) Obvyklá velikost A5, asi tři nebo čtyři různé tužky, jedna ze tříd ve třetím patře ( ne že by nebyly všechny stejné ).

Přišel leden, jak má být: venku padá to bílé nic "voda, co vypadá jako bavlna" (řekli by o něco jihovýchodněji) ale na kalamitu to asi nestačí... Možná příště?

Už ani nelituju, že nám z hlavní stránky zmizel výpis nejnovějších článků. Tahle část oné epické změny titulky Blogu mě ke konci prosince nasrala ze všeho nejvíc, ale jak už to bývá, jen se ozývala afektovaná reakce. Po úspěšném dohledání žebříčku nejnovějších článků jsem došla k závěru, že tohle byl v celém tom slavném postapokalyptickém překvapení pravděpodobně ten nejlepší krok. Nevěříte? Tak do těch žebříčků nahlédněte sami. Na každou stránku seznamu článků připadá dvacet položek, z nichž je přibližně sedmnáct na první pohled spam. ( Ještě že je v názvech těch blogů na konci letopočet, člověk si to hned líp přefitruje... ) Za zbylými nadpisy článků se pak většinou ukrývají reposty tweetů celebrit, případně jejich fotky, dále Upíří deníky ( nebo jak se ta momentálně oblíbená mutace jmenuje ), neupíří deníky a blogy budoucích bulimiček, anorektiček a jiných -iček. Skoro začínám postrádat tu podobu, kterou Blog.cz měl, když jsem tu začínala: poněkud shitsky vyhlížející hlavní stránku ...

(Polofyzická podoba návrhu vznikla o hodině Konverzace v AJ, kdy jsme sledovali Burtonovu Alenku. Použité odstíny mi připomněly Northrend; asi bych se tam zas měla podívat. Tolik k názvu.) (Abych nezapomněla - jakože už se stalo - děkuji Janičce za konzultaci ohledně barev ;))

Jste pro mě jako Fata Morgana: působí to tak skutečně ale podvědomě tuším, že bych neměla nic z toho zkoumat podrobně nebo dopadnu jako dřív tvrdě, sama.

Nemůžu za to, že lidi nepoznaj jasnýho zraka , když stojí přímo před nima... (Dneska jen črt: detaily a celková dokončenost by ten kus papíru jen připravily o dojem ze situace. Skládala jsem zkoušky na řidičák; minulej tejden jsem se zeptala na možnost odložení zkoušky, protože jsem věděla, že "to prostě nedám"; nicméně "zkouška je od slovesa zkusiti", a já nerada [ještě víc] rozčiluju lidi, co mi nevaděj, tak jsem to teda zkusila. Písemnej test ok, konstrukce ok, jízdy jsem... projela. Jak nečekané. Takže příští středu... Mimochodem, tohle ↓ je Johnny [prej se to vážně píše se dvěma n , chm]. Rád chodí pěšky. Co dalšího rád dělá by vám mělo dříve nebo později dojít.) Páni. Psát "zažitý" a navíc čitelný písmo je fakt otrava.

aneb "Je mi tě neskutečně líto, když sleduju, jak se snažíš nic z toho nevidět." (Absence vůle něco změnit)