teamd.blog.cz // v zastoupení

Nedávno se mi zase vybavila jedna scénka z "dávné minulosti" ( poslední dobou se to děje dost často ), tentokrát to byl první stupeň základky, první nebo druhá třída, nejsem si jistá; ne že by na tom nějak zvlášť záleželo. Byla to hodina výtvarky a my měli za úkol vymalovat vodovkama a voskovkama áčtyřku, na níž se nacházel obrys postavičky a papírovýho draka ( byly to snad ty nejstupidnější omalovánky na světě ). Při pohledu na celkový umístění těch dvou objektů mě napadlo, že takhle by to mohlo bejt vidět jedině z ptačí perspektivy ( ačkoliv jsem tehdy takový výrazy snad ani neznala ) a rozhodla jsem se proto nechat celý pozadí zelený. Podařilo se mi namíchat fakt epickou zelenou . Co na tom, že to nebyla zrovna barva trávy, mně se to tak prostě líbilo! ( A navíc to krásně kontrastovalo se zářivou, voskovkama vyvedenou postavičkou a stejně tak i s drakem .) A učitelka, procházející třídou a kontrolující naší činnost, se u mě zastavila a bez rozmyslu to odsoudila. "Jako...

Na posledním těláku jsme ke konci hráli jakousi variantu fotbalu. ("Jakousi variantu", protože obvykle většina hráčů nepředstavuje pouhý pohyblivý sloupy.) S počtem lidí v týmu nám to vyšlo tak, že se dvě osoby v klidu opalovaly na střídačce, zatimco se ostatní grilovali v poli. Po chvíli byla grilovaná masa upozorněna na skutečnost, že už by se mohlo střídat, tak jsem neváhala a zabrala si svoje místo. (Nejsem zrovna fanda do fyzický aktivity. Dělá ze mě větší kostru, než jsem.) Měla jsem v tom případě celkem štěstí, jelikož osoba č.2 odmítla kohokoliv střídat. Nemam jí zrovna nejradši. Vadí mi její přístup ke školním aktivitám, který nechce dělat. Jasně, každej z nás tam něco nemá rád a nejradši se tomu vyhnul, ale na rozdíl od ní se kvůli tomu nechováme jak malí rozmazlený parchanti a prostě to nějak přežijem. Když jsem se jí po několika desítkách sekund zeptala, proč nejde do pole, řekla mi něco ve smyslu: "Protože by na mě určitě zase ostatní řvali." To by mě j...

Poslední dobou mam šílenou chuť praštit se spoustou věcí. (V tom doslovnym i přenesenym smyslu.) Paradoxně je to většinou to, co mi k něčemu může bejt; to, čeho bych se zbavit měla , mi k úvaze přichází jen náhodně, jen výjimečně. Měla bych například omezit používání vulgarismů. Očividně jsem (ale) bohužel došla do bodu, kdy se bez nich nedokážu dost výmluvně vyjádřit. Ptal se mě někdo, jak se mam? Oh, je to jednoduchý - okolí mě sere, tak na něj seru; když na mě zrovna nesere, akorát mě tak nasere. Bez toho to prostě nevyzní správně... co na tom, že jsem tim u několika lidí právě klesla... ^^ Měla bych se taky zbavit svýho příšernýho zlozvyku: kopírování osobností. Nepamatuju si, kdy jsem s tim začala, ale jelikož to na sobě pozoruju už i já, že se to děje, předpokládám, že to zašlo mnohem dál, než by kdy mělo. A je tu jen jediná světlá stránka: stává se to jen v souvislosti s lidma, který mam ráda. (Což je bohužel i mínus, protože těch moc neni, takže by se po chvilce pozorování dal...

(Co ještě se po Vánocích našlo..)

Vyhodili nás z příjemnýho busovýho chládku na kamennej gril. Naštěstí se bylo kam schovat.. x) Nutno však podotknout, že na to, kolik dopravních prostředků člověk venku viděl, bylo uvnitř docela narváno. Za úspěch se dalo považovat pár nepřerušenejch po sobě jdoucích kroků od vchodu do zadní části budovy.. (Náš bus je ten vlevo ^^) Každopádně pohled z "vyhlídky" se nijak výrazně nelišil od toho, co jsme viděli celou cestu tam... ...snad až na jeden detail: daleko, předaleko pod námi, byla voda. Pak byla k nalezení taky jedna "dračí polojeskyně".. (na předchozí fotce v horní polovině uprostřed) Na rozdíl od pohledu z autobusu taky člověk viděl, jak pohodlně by se mu padalo, kdyby do něj někdo omylem strčil.. No, dlouho jsme tam nevejrali a šli dál. Pomocí dvou prázdnejch, napřed jedoucích autobusů jsme otestovali, jak pevnej je Pont de l'Artuby .. ..a jeli jsme dál.

Něco na odlehčení. Ano, ta ruka je divná, ten obličej je divnej, ten trup je divnej, ta noha je divná, ale mně se to prostě líbí. A4 a centropen .

První pokus o "ear cuff". Jen co zjistim, kde dělám největší chybu, vytvořim další. Složitější po drátový stránce. >:]