teamd.blog.cz // v zastoupení

Na téhle věci jsem začala dělat ještě za dob běžného výskytu Slečny Spolubydlící I. ( Velmi-velmi-early verzi tohohle papíru bylo možno zahlédnout v dubnu 2017 v příspěvku FAHS , a to společně s rozpracovanou A kdyby se náhodou někdo ptal a s tou třetí věcí, kterou tady asi už zvěčňovat nebudu. ) Tou dobou byly antistresové omalovánky ještě pořád docela hot stuff a S.S.I. se přesně dle zvyku chovala jako totální πča, tak jsem vyvodila, že by to chtělo něco k antistresovému omalování. Jaký srandykopec si člověk mohl užít při soužití se Slečnou si můžete přečíst v článku Radosti spolubydlení II. ( a v jeho dvou pokračováních ). A3; tužka (náčrt), centropen document liner (možná 0,1 nebo 0,3; přinejmenším někde určitě 0,5), černá tuš, akvarelové pastelky (dvě), Tombow ABT dual brush pens (tři); IKEA rám Fiskbo opatlaný tou stále stejnou tónovací černou barvou. "It's been fun. Don't come back." A jo, každé pidikolečko bylo nakresleno a vybarveno zvlášť. S tím rámem pak ...

Dnes ráno se mi podařilo tuhle stranu správně pojmenovat. Žel, podařilo se mi taky obratem usnout a zapomenout, jak že to mělo být. V průběhu kromě "dýmu" třeba taky "nákaza", "závrať" nebo " What have you done , part 2". Některé věci jsou letos obzvlášť nenasytné. A5, náhodné tužky. 190704-1908xx Příčinou toho podivného předělu světlé/tmavé je zvlnění papíru. Příčinu zvlnění už dohromady nedám.

Snad poslední verze té lednové věci . A5, blíže neurčené množství různých tužek, co byly zrovna po ruce, pácháno převážně v pološeru, dokončeno jednoho červencového večera ve 22:22.

Od WIP z ledna 2018 se toho moc nezměnilo, což? Takové malé nic zabralo vcelku jen dva roky, lol. (A skoro půl roku, než jsem se pak dostala k foťáku.) Zneužité materiály: černá tónovací barva, bílá akryl. barva ( taková, s jakou si normální člověci vymalují byt ), tm. červená akrylová barva, tempery (modrá, zelená, žlutá, sv. červená), černá lihovka nezjištěných rozměrů, bílá nelihovka ( "vodní báze" ) nezjištěných rozměrů, centropen document liner 0,1 mm, akvarelové pastelky (červená, fialová, modrá), rozřezaná krabice od nějakýho nábytku, fixativ pro suché techniky , narváno do rámu Fiskbo 40*50 cm ( praise IKEA ).  12.01.2024 darováno Darrenovi. Přes opakované pokusy a prosby se nedaří zachytit zelené odstíny v takové podobě, jakou doopravdy mají. (Strýček Photoshop tentokrát pomohl jen velmi málo a velmi neochotně.) Dokonce ani dokumentace za bílého dne nepomohla. Pro lepší představu, jak zelená je ta zelená, tedy vyhrabejte tu základní sadu šesti temperových barev, co...

Prý to ještě má trochu prostoru k uprasení (říkal papír), ale ráda bych zaznamenala i tenhle stav věcí. A5, tužka užnevímkterá (možná všechny, co zrovna byly po ruce), (s)pácháno koncem ledna v Necropoli, když se Sigma ještě flákal někde na cestě.

S některými větami se člověk vyrovnává dlouho, s jinými ještě déle. Asociace: " If anyone asks - and no one's gonna ask, don't worry - but if anyone asks, tell them as far as you know, the last time you checked, everyone looked pretty much alive. " 2016-2018 Technika natolik kombinovaná, že už ani nevím, jestli si vzpomenu na všechno, tak snad: tužka, uhel, akvarelové pastelky, vodovky, akryl, centropen, bílá fixa na vodní bázi, novinové výstřižky (a trocha lepidla). Za "inspiraci" děkuji panu Spisovateli. #užnikdynikomuprosímtě

Pořídila jsem si letos ku příležitosti Světa knihy nový skicák. Pro případ, že bych tu měla málo papíru. Zrcadlo zatím neprasklo, takže na první stránku asi dobrý. A4, uhlová tužka. Rychlovka hotová dřív, než se uspal monitor.

Pro Z., protože některé věci je lepší mít i na papíře. 180413 Přísahala bych, že jsem si rozměry někam napsala, ale nemůžu to najít. Z jiné fotografie vyvozuji 155×105 mm (vím, že to bylo něco "kulatého" :)). Tužka, akvarelové pastelky, trocha Centropen document lineru (0,1) a kapička lepidla; výlov z fakebooku jako předloha.

Mít k myšlenkovým pochodům nějaký soundtrack je pěkné, ovšem jen pokud nehraje to samé pořád dokola. Naštěstí se (alespoň ty "mé") neodbytné melodie dají pořád chytit do jednoduché pasti z papíru, tužky a půllitru. Na to, jak hezky optimisticky na prvních pár (desítek) poslechů tahle píseň zněla, je výsledný kus papíru možná poněkud znepokojivý. Then again, I haven't really focused on the lyrics until now. Usoudila jsem, že tentokrát by to sneslo i nějakou dodatečnou barvu... ...ale možná má na dobarvování zásluhu i fakt, že zase nějakou dobu nebudu mít po ruce žádný použitelný scanner. Fotografie čmáranic podobných rozměrů jsou pain in the ass , když dojde na snahu o uvedení do zveřejnitelného v stavu jejich původní, černobílé podobě. Přinejmenším tedy v mém provedení. Ale kdo ví, třeba by bohatě stačila nějaká ta revize/dodatečná úprava za střízliva.