teamd.blog.cz // v zastoupení

Dalšího dne jsme se zase trochu pogrilovali, tentokrát ve verdonském Kaňonu. (Snad ze všech stran bylo slyšet, že to je vlastně to samý jako Grand Canyon v Severní Americe, jen menší. Blbost, říkám já - jedinou podobnost vidim ve vzniku.) Naštěstí ale ne v takový míře jako na pláži... :D Cesta byla, bohužel, mnohem delší než samotná zastávka. x) Ze začátku to bylo hezký. Všude samá zeleň, kopce a zeleň... Klimatizace v busu fungovala dobře, takže člověka kolikrát napadlo, jaká "zima" může bejt v týhle nadmořský výšce. Tohle jsem považovala za prudkou zatáčku. Vydrželo mi to... no, krátce. Zeleň, kopce, zeleň... Ale ty rantly u kraje se mi strašně líbily :D Zeleň, kopce, ... "Neprojeli jsme to tady už předtim? - Počkat, ne, předtim tu byly navíc vyšší stromy." Pak si člověk začal všímat, jakej typ bylin a dřevin tu vlastně roste... To zabilo počátek jakejchkoliv dalších úvah nad venkovní teplotou, pokud počítaly s Celsiem pod 25°. Kopce se začaly poněkud zvyšovat......

("Vatu" v podobě nánosů nepovedenejch fotek pořízenejch přes okno autobusu si pravděpodobně nechám na absolutní konec... x)) Se svojí krásnou račí kůží jsme si vyrazili do Grasse, do parfumerie Galimard (po cestě se nedaly přehlédnout poutače upozorňující na další dva "podniky" - Fragonard a Molinard) . Moc ráda bych popisovala každou fotku, ale dvouletá prodleva udělala svý... x) Schválně - kdo dokáže pojmenovat každou ze všech těch baněk, nálevek, lahví a kdo ví, čeho všeho ještě? Byl nám vysvětlen (kupodivu anglicky) a přeložen proces výroby parfému. Část houfu to neposlouchala, my ostatní se tvářili, že je nám všechno jasný... Podle všeho ty "nejvoňavější" přísady. Pokud nakloníte hlavu doprava, zjistíte že černá kontura (poněkud zkresleně) znázorňuje kontinenty... Takový poutač nepřehlédnu ani slepozrakem. Moc ráda bych sem napsala, že se mi podařilo vyfotit Grasse v trochu širším úhlu, ale... ...vážně nemam tušení, jestli to náhodou neni úplně jiný m...

Po *ironic on* opravdu vyčerpávající *ironic off* cestě nás autobus vyklopil u kempu Antipolis ( koho by to snad zajmalo, klik sem , ale beztak tam nic zajmavýho nenajdete... :D ), kde jsme se složitě vyložili (v předchozím článku byla zmínka o krásnym složení zavazadel v autobudu) a zjistili, že jsme tam moc brzo.. Takže nezbejvalo, než se na nějakou dobu (pro nás to mělo bejt asi dvě hodiny, ale nakonec to bylo třikrát tolik) zdejchnout na pláž. Postupně jsme využili jeden mobil home jako převlékací kabinku, pak do něj naskládali kufry a tašky a šlo se na pláž. K tomu, co následovalo, dodám jen tohle: Už nikdy si nenechám namluvit, že "na tý pláži určitě bude nějakej stín, kam se můžem schovat" a vezmu si kapesní stan nebo alespoň pořádnej slunečník. Na tý pláži jsme se grilovali šest hodin, a taky to pak bylo znát. Červenější turisty byste nenašli (a to ani nemluvim o tom, jak se pak každej krásně loupal)... Takže. Když jsme se někdy v ty čtyři odpoledne vrátili, šlo ...

Ty fotky tu měly bejt už před rokem... ^^; Bude to dlouhý, takže kdo má pomalej net a má rád svůj počítač, ať mi napíše zprávu (pod menu je okno) a já to nějak rozkouskuju :D Neumíte si představit to všeobecný nadšení, že se neodjíždělo v nějakou nelidskou ranní hodinu. (Teda ne že bych si to pamatovala, ale vim, že bylo celkem světlo... xD) Do autobusu jsme se naskládali všelijak, o zavazadlech nemluvě... Ještě teď je mi záhadou, jak se ten autobus udržel na kolech. Ale i kdyby to snad s náma po cestě nějak házelo, kufry a tašky v uličkách nás jistily x) Co mě pobavilo byl fakt, že pár minut po odjezdu se v PB spustil pěknej liják. Nemůžu předstírat, že jsem se nikomu nesmála... >:D Ehm... nic. Radši nic. Ta neni moje. :D Přísahám, že nemam žádnou úchylku na nohy... Jen mam nepřekonatelnou potřebu fotit, pokud se nějakej nebohej foťák nachází do tří metrů ode mě. A přes deštěm zalitý sklo se fotí dost blbě... Bez komentáře. >_< Jelo se dál a dál, okna začaly pomalu osychat......